Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Noc na zemi
Night on Earth
Night on Earth
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (404)
Tak jsem si povozila zadek po nočních světových velkoměstech a myslím, že i bez těchto taxikářských intermezzí bych dokázala žít, tedy až doposud jsem to celkem zvládala, sorry Jime... Povídky, sympatické tím, jak odrážejí naturel obyvatel míst, kde se odehrávají, měly každá svou atmosféru, ale taky svoje slabá a násilně působící místa, kterých bylo na můj vkus víc, než dost - v L.A. zaujaly především zvuky... žvýkačka, zapalovač, mobil... a zajímavá pointa - křiklounská z N.Y. zase mým uším naprosto nelahodila dialogy, i když byla možná nejvíc realistická - provokativní pařížská bavila jen svou první polovinou - římská užvaněná, navzdory obsazení Robertem Benignim, byla zábavná po celou jízdou - nu a helsinská posmutnělá neoslovila vůbec... Takže žádné extra rito, ale zase ne úplně marná šichta... a k tomu menší inspirace - po vzoru Yo-Ya se mně zalíbilo nazývat peníze oběživem :-) ()
Skvělá povídková jarmuschovka s opravdu silnými ději. Něco jako Kafe a Cigára v taxíkách ale přece jen trochu jiné. Nejlepší mi přišla povídka z New Yorku o klaunovi co neumí řídit, ale dělá taxikáře. V los anglesské povídce zaujme Winona Ryderová s image drsňačky (a sekne jí to). Povídka z Paříže je v pohodě a Isaach De Bankolé je hyper herec. Římská povídka je asi nejvíc crazy a Benigni si to dává, ale možná je moc dlouhá nebo co. Líbila se mi, ale tak trochu mi nesedla, možná po dalším shlédnutí. No a povídka z Helsinek je uplně na jiné koleji než ty předcházející a taktéž výborná. Jarmusch nám naservíroval velice zajímavý a koukatelný mix, který navíc provází stejná hudba od Toma Waitse. Fanouškům Jima Jarmusche a Winony Ryderové doporučuju. ()
Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 ()
Když nebudu počítat neuvěřitelně temperamentního italskýho taxikáře (Roberto Benigni), kterej vykládá biskupovi svoje historky o tom, jak šukal s dýněma, s ovcí a se švagrovou, tak mě žádná jiná povídka nijak výrazněji neoslovila. Sice všechny povídky maj nějakou pointu, nejsou nudný, ale neni to nic, co bych musel vidět znovu. ()
O filme, ani o Jimovi Jarmuschovi som predtým nič nevedel a hneď prvá časť ma trochu zaskočila. Ale postupne sa mi mozaika začala skladať až k celkovému nadpriemernému dojmu. Mám síce pochopenie pre problémy spojené s priestorom vymedzeným kabínami piatich taxíkov, ale nakoniec bola to voľba autora. Neprekvapovali ma preto slabšie, ani celkom hluché miesta. K ich preklenutiu prispela aj neprepočuteľná hudba. Ale napriek všeobecnému nadšeniu druhýkrát tento film už vidieť nemusím. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (14)
- Dvaja zametači ulíc, ktorí kričali na taxík v parížskej scéne, boli skutoční zametači. Tí na ulici spoznali Jima Jarmuscha a ten bol z toho taký potešený, že im dal malú rolu vo filme. (Arsenal83)
- Z piatich primárnych taxikárov len ten v Paríži nemá meno. (Arsenal83)
- V newyorskej scéne, kde sa postava Giancarla Esposita neúspešne pokúša privolať taxík, sa filmový štáb obával, že jeden zo skutočných taxíkov prechádzajúcich okolo by mu mohol zastaviť a zmariť tak záber. Ale dopadlo to presne tak, ako bolo napísané v scenári. Žiadny z taxíkov sa nezastavil. (Arsenal83)
Reklama